Ráno u kávy a úděl nás nevěst

  Krásné ráno. Máme čtvrtek, už jen jeden den zbývá do začátku víkendu a tedy od zítřka následuje další smršť letních svateb :).

  Přeji každé nevěstě, ať se jí splní všechny sny, ať je po ránu správně nervózní, protože to k tomu taky patří, ať jsou kytky voňavé, boty pohodlné, dort skvělý, prstýnky nablýskané, šaty perfektně sednou a ať si hlavně den se svým vyvoleným užije na maximum.

  Já sedím v kanceláři, piju už druhou kávu (dnes po ránu mám nějakou únavovou krizi, nebo co) a vzpomínám na to, že před dvěma měsíci jsem touto dobou byla asi v největším víru svatebních příprav.

  Úplně chápu všechny holky, které mají svatbu ještě před sebou. A v hlavě dva pocity - 

1. -NESTÍHÁM!-

2. -Je sice hezké, že mi všichni říkají věty typu "Neboj, to bude dobrý, to zvládneš."... "Buď v klidu, to se stihne."... "Hele neblbni, jde o vás dva, to, jakou barvu budou mít ubrousky stejně nikdo řešit nebude, tak to tolik nehroť.", ale to mi v tuhle chvíli nepomůže.-

 Jasně. Je fakt, že jestli jsou na svatbě ubrousky v barvě pudrová růžová nebo baby pink asi nikdo z hostů opravdu nebude považovat za důležité. Zřejmě si toho ani nevšimnou.

A přitom vy jste strávila u toho e- shopu 2 hodiny, než jste se rozhodla, jestli k mašlím na židlích bude víc sedět tahle barva ubrousků nebo spíš tahle. Jo, jsou to jen pitomý ubrousky. Pitomý. Poté, co na ně zíráte už po dvacáté a pořád se nedokážete rozhodnout, si začínáte říkat, jestli tohle máte vůbec zapotřebí a že vás ty načančané kousky jemného papíru začínají štvát. Nastávající vám samozřejmě sdělil, že je mu to jedno do čeho si utře pusu po vývaru, nechá to na vás, jelikož tomu rozumíte líp.
Prostě se na to vykašlu, vezmu bílý a je to vyřešeno. Ty se hodí ke všemu. Jenže nakonec Vám to stejně nedá. Chcete to mít dokonalé a i kdyby si toho hosté nevšimli, vy si toho všimnete a taky na to pak budete koukat na fotkách.
Takže ne, bílé nebudou, jde se zpátky k těm růžovým nějak ten výběr rozseknout.

  Teď zpětně už se nad tím pousměju. Ale v daném období, kdy svatba zaměstnávala 95% mojí denní pozornosti a kapacity myšlenek, výběry jako tento pro mě představovaly zásadní životní kroky.

  Organizování svatby je v pravém slova smyslu blázinec. Nespočet e- mailů a telefonátů, návštěv obchodů, hodiny na internetu, čekání na doručení zásilek ("Je 16:10, psali mi SMS, že doručení proběhne mezi 13:00 a 16:00, tak kde doprčic ten kurýr vězí?!")k tomu pocit, že vás většina lidí vůbec nechápe a netuší, kolik toho na vás je..... Ale stejně to byla zábava, kterou jsem si i přes všechny komplikace moc užila. Vlastně mě mrzí, že už je to za námi. Klidně bych do toho šla znova. Se stejným mužem. Logicky.

- - - 

Zabrala jsem se do psaní tak, že mi vychladla ta druhá káva. No nic. Studená káva je prý dobrá na krásu. Nevím, co je na tom pravdy, ale hodlám tomu pro dnešek věřit.

Tak na zdraví a na nás nevěsty! A na svatby, na víkend a na lásku!
A na naše muže, kteří se rozhodli mít nás po boku celý život!