Přesně před rokem: svatební šaty od Pronovias + Beremese a svatební přípravy

Dnes mi přišla přes WhatsApp zpráva od Adélky - mojí svědkyně, že jí telefon sám vytvořil z uložených fotek a videí upomínkový klip i s hudbou z naší svatby.Řeknu vám, nic tak v práci nezvedne náladu, jako když nečekaně obdržíte další svatební videoklip.
Navíc z materiálů od svědkyně.

Touhle dobou před pěti měsíci jsme měli totiž den před svatbou, tak si to asi Apple nějak spároval s tím dnem, co následoval potom :).
Vlastně mám štěstí, že je Adélky telefon takhle o den napřed, protože mi aspoň připomněl, že zítra máme výtočí 5 měsíců.

22.6. byl tedy můj poslední den jako slečna.

Musela jsem ještě na pár hodin do práce a pak jsme spolu s Áďou šly na jídlo do naší oblíbené mexické restaurace. Že dáme zkrátka ještě chvilku "voraz", pokecáme a tak.

Bylo moc fajn sedět na zahrádce v letním podvečerním slunci a vědět, že se zítra vdávám. A že mi bude v pudrově růžových šatech stát za zády tahle skvělá blondýna, která mě neopustila nikdy, ať už jsem udělala v životě sebevětší pitomost.
---

Jak jsem tady psala několikrát, tenhle web vděčí za svůj vznik holkám, které jsem poznala na stránkách Beremese.cz (svatební sociální síť, pro ty, co neznají).

Tak mě napadlo podívat se, co za příspěvky jsem si tam přidávala na zeď rok zpátky, kdy probíhaly velice intenzivní svatební přípravy.

Úplně mě dojalo, když jsem zjistila, že před rokem jsem zrovna měla čerstvě vybrané svatební šaty.
21.11. jsme s družičkou a maminkou ten poklad od Pronovias (navíc úplně nový, ještě nenošený a čerstvě dovezený z atelieru) našly v salonu Šaty go home. Původně jsem vůbec nečekala, že zrovna tady bychom mohly najít ty vysněné. Byla to naše první návštěva nějakého salonu před svatbou a šly jsme tam spíš na obhlídku, než s cílem vybrat. 

Byla jsem tenkrát oproti svatebnímu dni o pár kilo těžší a navíc ještě černovlasá. Ale byl to jeden z nejkrásnějších dnů v mém životě a švadleny si pak s mým váhovým úbytkem těsně před svatbou poradily parádně a šaty zúžily tak, že seděly jak ulité.

22.11. - přesně rok zpět - byl můj status na Beremese tento: 
Volá mi dnes snoubenec :)... "Já jsem Ti něco koupil... Pamatoval jsem si, žes chtěla mít na svatbě na hostině hodně světýlek, žes je chtěla namotat na sloupy a tak...tak jsem si Ti jich koupil 12 metrů" 

No nebyl zlatej?

Další status  je z 28.11.:

"Včera mi došlo, že na celém organizování svatby bude asi opravdu nejtěžší zvládnout všechny připomínky a rady ze strany příbuzných, včetně lidí, co nám náš vztah nepřejí....nicméně pak jsem si dala kávu u svíček , šli jsme na procházku a první svařáček a byla to taková pohoda, že jsem si řekla, že mě to prostě nerozhodí :D. Tak pěkný advent a přípravy všem :))"

A tím bych to zakončila. 

Přesně, jako by to bylo včera si totiž pamatuju, v jakém jsem touhle dobou byla stresu.
Začínaly moje milované Vánoce a s nimi spojené nákupy, úklid, roční uzávěrka v práci... a do toho bylo potřeba řešit spoustu věcí kolem svatby. V téhle fázi hlavně rezervace, rozpočet, přibližný seznam hostů a vůbec všechno, co bylo nutné zamluvit co nejdřív, aby nám to někdo jiný "nevyfouknul".

Ale když jsem toho 28.11. na zámku Dlouhá Lhota držela v ruce ten první svařák, řekla jsem si jedno. Ono se to nezblázní. Stačí vyřídit ty nejdůležitější termíny a dál na to kašlu. Budu si užívat advent, Vánoce, klid. Čeká nás náročný půlrok, tak je potřeba někde ty síly nasbírat.

A po Novém roce se do toho pořádně opřeme. S novou energií a příjemným pocitem, že svátky stály za to.

Přeju všem nastávajícím nevěstám, aby ten adventní čas prožily ve spokojenosti a užily si poslední svobodné Vánoce a Silvestra.

Věřte mi, stihnete to :). 

L.