Co bude dál s blogem aneb zdravím Vás po roce

 

- - -

Vy kdo sem chodíte pravidelně (a nekonečně za Vás děkuji!), jste si určitě všimly (záměrně píšu Y, protože předpokládám, že moc pánů tenhle typ blogu nesleduje :D), že za poslední rok tady nepřibyl žádný nový příspěvek. A už také nějakou dobu předtím bylo trochu ticho po pěšině. Jediné, kde se něco odehrává, je momentálně instagramový účet a i tam je větší klid, než býval dřív.

Faktem je, že přes můj život se přehnala bouře.

Říká se, že když procházíte bouřkou, nemáte se zastavovat. Je důležité pořád jít a jít a jít dál. Ona se nakonec přežene, nebo z ní vyjdete.

Tedy i já jsem šla. Moje chůze se ale soustředila jen na přežití. Na odolání dalšímu přívalu deště. Na každý jeden další krok. A to mne stálo mnoho sil. Nezbýval už čas, energie a inspirace na činnost kolem blogu.

---

Neříkám, že mě nemrzí, že blog, který měl stovky přečtení jednotlivých článků, na rok zamrznul. Ale znáte to, někdy se nedá jinak, než žít v nouzovém režimu.
Nerada dělám cokoli napůl. Když už něco dělám, dělám to pořádně. Nechtěla jsem sem něco psát jen z povinnosti a provizorně.

Teď se pomaloučku vracím do normálu. Mám rozpracovaný nový design webu a dva články.

A třeba časem povím i víc o té bouřce.

---

Držte se a v této nejisté, těžké a bláznivé době na sebe dávejte pozor.

** Pretty little things **
Udělejte si radost třeba super kafem z kavárny, byť zatím jen s sebou do ruky. Nebo kytkou čerstvých květin. Kupte si knížku, svíčku, croissant, balík italských těstovin, časopis, nebo cokoliv jiného, co vám vykouzlí příjemný pocit. Je jedno, že nic neslavíte. Udělejte si radost jen tak. Ve složitých dobách pomáhají právě hezké maličkosti k tomu, přečkat všechno aspoň jakš takš s grácií.
A navíc- v současnoti víc než kdy jindy je důvod slavit obyčejný život, každý jeden nový den, který nám byl dán.

S láskou